Potíže krční páteře a horních končetin související s manuální prací

Autor: Mgr. Tomáš Látal, fyzioterapeut

Převážná většina zaměstnanců Evropské unie vykonává práci, která vyžaduje opakované pohyby rukou a paží. Až čtvrtina lidí pracujících v EU je při práci vystavena vibracím z pracovního nářadí. To vše jsou významné rizikové faktory vedoucí k poškození krku a horních končetin. Dle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví potíže krční páteře a horních končetin představují přes 45 % nemocí z povolání.

Co do poruch krku a horních končetin patří? 

Pravidelné a dlouhodobé vystavování se opakovaným pohybům a vibracím v oblasti rukou a krku negativně působí na všechny jejich struktury. Kromě vynakládání malé síly po delší dobu je taktéž pro tělo rizikové jednorázové vynaložení extrémní síly, například při zvednutí těžké bedny ze země. 

Přetěžování poškozuje 

  • svaly (natažení, přetížení, natržení, krvácení do svalu, ...),
  • šlachy (zánět, natržení, ...),
  • klouby (artróza, otoky, zánět, výhřez ploténky, ...),
  • nervy (útlak nervu a jeho nedokrvení, ...),
  • kosti (výrůstky na páteři, osteoporóza, únavová zlomenina, ...),
  • oběhový systém (snížené prokrvení horních končetin).

Následky přetěžování jednotlivých výše zmíněných struktur se často projeví až po delší době ve formě bolestí krční páteře, pocitu brnění či těžkých rukou, snížením pohyblivosti a síly horních končetin a bolestí při pohybu. Dalšími příznaky jsou bolest a pocit motání hlavy, návaly horka, změna barvy a teploty pokožky v oblasti zápěstí a prstů.

Je nutné pravidelně odhalovat a eliminovat rizikové faktory při práci. Pro poškození tělesných struktur stačí, aby se zaměstnanec vystavoval pouze jednomu z faktorů po delší časový úsek. Čím více faktorů na něj působí, tím více se zvyšuje šance vzniku nemoci z povolání.

Pohybové rizikové faktory:

  • nepřirozená pracovní poloha,
  • použití jednorázové nadměrné síly,
  • často se opakující pohyby,
  • dlouhodobá práce bez odpočinku,
  • útlak části těla o nářadí nebo pracovní plochy,
  • vibrace nářadí.

Faktory pracovního prostředí:

  • nevhodně uspořádané pracoviště - nutí pracovat v nepřirozených polohách,
  • neergonomické nářadí - nutí vykonat nadměrnou sílu nebo nepřirozenou polohu ruky,
  • nevhodná teplota - vysoká teplota zvyšuje únavu, nízká teplota snižuje citlivost prstů,
  • nevhodné osvětlení - málo světla nutí pracovníka přiblížit se k předmětům, moc světla unavuje oči,
  • hluk - zvyšuje svalové napětí celého těla.

Individuální faktory:

  • tělesná stavba pracovníka - pracoviště musí být uzpůsobeno na individuální proporce pracovníka, pracovní úkony musí respektovat jeho sílu aj.,
  • praxe pracovníka - nedostatečně zaškolený pracovník nepracuje efektivně, snižuje se jeho rychlost, navíc může používat větší sílu nebo větší množství pohybu během pracovního úkonu než je třeba,
  • nepadnoucí oděv či ochranné pomůcky - mohou omezit správné postavení těla,
  • kouření, obezita, pohlaví, zdravotní potíže, ...

Další faktory:

  • jednotvárnost práce,
  • vysoké pracovní tempo,
  • nedostatečná podpora ze strany vedení a kolegů.

Hodnotit rizika práce má ze zákona každý zaměstnavatel. Správné hodnocení pomáhá chránit zdraví a bezpečnost pracovníků. Podniku navíc pomáhá snižovat náklady na kompenzaci škod a sazby pojistného. Současně eliminací rizikových faktorů na pracovišti získáme spokojeného a produktivního zaměstnance, který při práci pociťuje minimum bolestivých stavů.

Při hodnocení rizik je důležitá interakce hodnotitele s pracovníky. Právě ti znají své pracoviště nejlépe a mohou pomoci vybrat nejrizikovější faktory.



Zdroje:

Přepracováno z: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Poruchy krku a horních končetin. Belgium, 2007. ISSN 1725-7018.

Obrázky: https://pbs.twimg.com/media/Cx7_K7GWgAQpqhG.jpg, https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/